14. 6. 2021



Digitalizace výroby v roce 2021

Uplynulý rok udělal pro digitalizaci našich životů daleko více než všechny předešlé. Dokonce i ve školách, kde se věnovali informačním technologiím jen okrajově, se zapojili téměř všichni učitelé do on-line výuky. Osahali si speciální komunikační SW, začali využívat elektronické prezentace, animace, sdílení dokumentů. Můj syn se nevyhnul ani on-line výuce tělocviku. Mezi školami jsou však přesto propastné rozdíly. Ty lepší od samého začátku zvolili společnou komunikační platformu, své učitele zaškolili a žáci to pak mají jednodušší a jsou při výuce efektivnější. Ty horší školy nechaly vše bez koordinace. Každý učitel zvolil jiný přístup. A žáci a jejich rodiče se pak mohou zbláznit: Něco přichází mailem, něco Skypem, Teamsy, tyto úkoly je potřeba poslat tam, jiné uložit jinam… Proč ale píšu o školách v článku o digitalizaci výroby?

I mezi výrobními podniky jsou totiž v digitalizaci velké rozdíly. Podniky se strategií se dají přirovnat k přístupu lepších škol a podniky bez strategie jsou zmítány aktivitami jednotlivců. Vedoucí dílny si koupí SW pro řízení vybraných tří strojů, plánovač divize B svůj izolovaný plánovací SW, nákupčí si pořídí SW pro komunikaci s dodavateli, prodejci své CRM… A výsledek? Zmínění jednotlivci jsou ve svých oblastech spokojeni. Vždyť si vypiplali své děti a jsou na ně pyšní. „Zbývá už jen, aby to vše začalo komunikovat, abychom nemuseli pořád přepisovat údaje z jednoho SW do druhého…“. Ale kdo tu komunikaci má zařídit? Široko daleko neexistuje dodavatelská firma, která by se specializovala na propojováním cizích SW. Takže je nutné žádat o spolupráci jednotlivé dodavatele těch již implementovaných SW. A kdo to bude koordinovat? Jaké technologie budou použity? Kdo vyjde více vstříc tomu druhému? Kdo bude zodpovědný za případné vícepráce? Kdo to všechno zaplatí?

Zobraziť celý článok.