18. 11. 2019

Současné výzvy řízení skladů a způsob, jak si s nimi poradit

Věta „Musíme být více efektivní“ zní dnes ze všech stran v každém oboru podnikání. V dodavatelském řetězci měříme efektivitu dvěma důležitými kritérii: časem a výší zásob. Kritérium času souvisí s rychlostí dodání zboží zákazníkovi, což vede ke kýžené fakturaci, která po dodání následuje. Výše zásob pak do značné míry určuje naši obrátkovost. A čím větší obrátkovost, tím rychleji mohou podniky opět fakturovat. Obě kritéria se často prolínají, proto dodavatelské řetězce buď preferují větší zásoby, které vedou k rychlejšímu dodání zboží zákazníkovi, nebo zásoby minimalizují a začínají jednat až v momentě objednávky, tudíž se na sklad nevyrábí. Obrátkovost je tak lepší, protože zboží má svého kupce.

Výzvy, kterým dnes podniky čelí

Při diskusích s podniky narážíme na různorodé požadavky, se kterými podniky zápasí s odlišnými výsledky. Mezi nejčastěji zmiňované výzvy aktuálně patří:

• Na prvním místě je dnes jednoznačně nedostatek lidí. Ten trápí podniky především ve dvou klíčových komponentech logistiky: v oblasti řízených skladů a dopravy. Nedostatek lidí pociťují podniky nejenom mezi skladníky, řidiči atd., ale i v oblasti IT, které logistikou prostupuje.
• Dále je to všudypřítomný tlak na větší efektivitu. I kdyby bylo lidí dost, podniky by podle mého názoru nejspíš o tolik lepší efektivity stejně nedosáhly.
• Logistické procesy jsou komplikované, jsou zatíženy mnoha výjimkami a často přerušené manuálními zásahy. S tím je spojená i nedostatečná integrace s firemním ERP systémem.
• Často chybí provázanost logistických procesů s pokročilými aplikacemi, jako je strategické řízení dodavatelského řetězce nebo řízení zásob.
• Samostatnou kapitolou je přístup tzv. ostrůvkovým řešením, kdy se každá aktivita, jako řízený sklad nebo doprava, řeší samostatně a často bez plynulé návaznosti na podnikový informační systém. Vedlejším efektem je žádná nebo malá provázanost řízeného skladu s řízením dopravy. To jsou dvě aktivity, které na sebe těsně navazují a měly by se řádně doplňovat.
• Malá automatizace, a to jak procesní, tak i ve skladu.
• Neustálé změny v systémech na základě požadavků zákazníků, které sice zpočátku podnikům umožňují rychle reagovat, s postupem času však začnou brzdit, protože není v lidských silách na jedné straně překotně modifikovat systém a na straně druhé ho neustále povyšovat na nové a nové verze.
• Malá průhlednost stavu zpracování objednávky. Sběr dat a jejich vyhodnocování je, přiznejme si, Achillovou patou většiny firem v České republice.
• Stále nízká cena lidské práce a malá přidaná hodnota ze subdodavatelské pozice automaticky nevedou podniky k pokročilým řešením.

Stále více vnímám, že logistickým řešením z počátku tohoto tisíciletí takzvaně dochází dech. Jsou závislé na neustálém zvyšování efektivity v kombinaci s nedostatkem lidí. Na udržování tzv. „best-of-breed“ ostrůvkových řešení podniky nemají čas ani peníze. Nejde už jenom o pořizovací náklady, ale o náklady spojené s rozvojem a údržbou takového řešení. Navíc IT integrace a vývoj interních aplikací na míru ani nejsou klíčovou kompetencí logistických podniků. Naopak, podniky si pomalu začínají uvědomovat, že logistika není soubor izolovaných činností, které by se ostrůvkovým řešením daly pokrýt, navíc při současném tlaku na větší efektivitu a nedostatku lidí. Logistika je navzájem se ovlivňující organický proces, ve kterém se zpracování objednávky pohybuje sem a tam mezi podnikovým informačním systémem, skladem a dopravou.

Jak to můžeme řešit? Koncept dvourychlostního IT

V prvé řadě je potřeba si uvědomit, že vyústěním mnohdy patové situace je opustit koncept ostrůvkové integrace vlastními silami a přejít k celkové procesní integraci a digitalizaci celé logistiky podle konceptu Průmyslu 4.0. Zároveň je důležité jádro podnikového informačního systému nechat stabilní a pokud možno bez modifikací tak, aby mohlo absorbovat inovace, se kterými dodavatelé IT systémů pravidelně přicházejí. Veškeré zákaznické úpravy lze pak dělat mimo digitální jádro, jde o tzv. koncept dvourychlostního IT. Mezi hlavní výhody konceptu dvourychlostního IT patří:

• Jádro podnikového informačního systému je stabilní a připraveno na nové verze s novými funkcemi.
• Zpracování objednávky se děje automaticky. Lidé v administrativě řízeného skladu se soustředí na práci s přidanou hodnotou.
• Data o stavu objednávky se sbírají v průběhu celého procesu, takže podniky její stav přesně znají. Pokud vědí, kde se v kterémkoliv momentě objednávka nachází, mohou se na základě této informace lépe rozhodovat a usnadní jim to práci. Například okamžitě reagovat na vzniklý problém, zpracování prioritizovat atd.

Moderní řízené sklady

Když je zavedena základní procesní automatizace a digitalizace, může podnik plynule navázat s pokročilými funkcemi řízeného skladu a začít zavádět automatizační techniku dle charakteru skladu. Moderní řízené sklady nabízejí řadu pokročilých funkcí:

• Slotting, tj. rychloobrátkové zboží je prioritně umístěno na nejbližší místa, zatímco zboží s malou obrátkovostí se ve skladu nachází od expedice dále. Čím větší je sklad, tím více se výhody slottingu projeví.
• Pickování ve vlnách (wave management), vedoucí k úspoře doby pro pickování.
• Crossdocking, tj. okamžité přesměrování příchozího zboží do další destinace, které je popřípadě doplněno o další služby s přidanou hodnotou, jako zabalení podle požadavků cílového zákazníka atd.
• Kitting, který odešle komponenty potřebné pro jednu aktivitu naráz.
• Segmentace roztřídí zboží podle různých parametrů a nastaví procesy ve skladu podle požadavků každého segmentu.
• Labour planning, který jak název napovídá, přímo reaguje na nedostatek skladníků tak, že maximálně optimalizuje jejich pohyb skladem.
• Příprava materiálu pro výrobní linky přímo v řízeném skladu bude určitě zajímat výrobní podniky, které například zápasí s nedostatkem skladovací plochy ve výrobě.
• Chystání materiálu k expedici, tj. modul řízení dopravy, který pokud je integrován s řízeným skladem, již přímo řídí přípravu zboží pro jeho nakládku.

Pokročilé funkce řízeného skladu, jak bylo zmíněno výše, lze na základě potřeby vhodně doplnit o integraci s nepřeberným množstvím automatizační techniky, která práci skladníků ulehčuje a zefektivňuje anebo ji rovnou nahrazuje. Jako příklad uvádím mobilní čtečky, RFID scannery, chytré brýle s rozšířenou realitou, různé způsoby chystání zboží k expedici jako pick by voice, pick by light, automatické systémy, dopravní roboty jako automated guided vehicle, dopravníky a další. Je však nutné mít na paměti, že pokud procesní integrace chybí, pak podnik nedosáhne takové efektivity, jaké by dosáhnout mohl, když nasadí jen automatizační techniku.

Pokročilé funkce řízeného skladu, z nichž některé byly zmíněny výše, a automatizační skladová technika nepochybně posunou podniky o kus dopředu. Pokud ovšem nepřikročí ke komplexní procesní automatizaci a digitalizaci, narazí na strop zvyšování efektivity svého podnikání. Podniky, které budou k řízení svého dodavatelského řetězce přistupovat strategicky, si komplexně poradí s problémy na začátku tohoto příspěvku. Procesní automatizace a digitalizace přináší i výše zmíněnou, ale v Česku nedoceňovanou transparentnost zpracování objednávky. Podniky, které sbírají data v průběhu celého života zpracování objednávky, odhalí svá slabá místa, dokážou rychle reagovat na nové situace a v konečném důsledku se lépe rozhodovat. Je to prosté – kdo sbírá a analyzuje data, ví víc. A kdo ví víc, je efektivnější, lépe se rozhoduje a flexibilně reaguje na potřeby zákazníka – nejdůležitějšího článku dodavatelského řetězce.